Svátky slunovratu

Jarek Nohavica

DmOd rána zvoní u mě telefGmon, a já ho radši nDmezvedámGm,
oDmd rána zvoní u mě telefoGmn, a já takový noDmrmální strach máGmm,
žeDm na mě vědí něco, co na sebe neGmvím ani jáDm, ani jáAm.  Dm 
2:O svátcích slunovratu, převlečen za maňáska, hrál jsem co hrál,
rum pil, třaskavé kapsle třaskal a boží jméno nadarmo do úst bral,
a on se na mě dívá a vidí, co nevidím ani já, ani já.
R:DmOči máme po otcFích a vlasy po matkGmách,
ale jsme nDmapůl sirotci a nAmapůl děti všech,
hledáme jmBéna na náhrobcGmích a jiných památkA7ách,
my bDmezprizorní, my GmumístěnA7í v panelových internátDmech.
3:V muzeu voskových figurín svítí modrá lucerna,
hlídač dal si dvacet a jeho stará doma je mu nevěrná,
tišeji, tišeji, tišeji, zloději, zloději, zloději!
4:Dejte mi krompáč, rýč a lopatu, já nejlíp znám své rozměry,
dejte mi krompáč, rýč a lopatu a počítejte údery,
prvý, druhý, třetí, čtvrtý, od narození k smrti.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:21:57.181+00:00
Výsledky hledání: